Vzpomínkový memoriál - 39. ročník 18. - 20. 8. 2017

 

Když se řekne memoriál….

A už je tady!

Sjíždět na louku jsme se začali v pátek od rána, stavěly se přístřešky, chystal oheň, občerstvení v kantýně , vystavit sbírku kamenů, pověsit pamětní desku se jmény kamarádů, na které zde budeme vzpomínat. Je to spousta drobností a předseda Venda dohlíží, aby se na nic nezapomnělo. Rozdává úkoly a sám dělá, co může.

Odpoledne se sjíždí hosté, hlavně ti ze Slaného jsou netrpělivě očekáváni. Postaví stany, trošku si odpočinou a už ladí své nástroje. Něteří se šli projít, pečou se buřty, děti pobíhají vesele po louce a užívají si to. Jedním slovem – pohoda, která tomuto místu vládne až do neděle.

U večerního táboráku už jsme všichni, hraje se, zpívá, vypráví se historky a zábava se protáhla až do sobotního rozednění. Poslední vytrvalci šli spát v době, kdy ti nejčilejší vstávali.

V sobotu dopoledne šla část na výlet po okolí a na základně jsme chystali guláš, koláče a jiné dobroty. Hodně mi v kantýně pomohla Evča s Rudou a Mirečka s Kájčou, moc děkuji. Bez nich bych to nezvládla. Po obědě a odpočinku se sejdeme kolem ohně, hraje se vzpomínková písnička a držíme minutu ticha. Venda má krátký proslov. Loučíme se s těmi, kteří s námi již nemohou být.

Po společném focení se pouštíme do soutěží s tombolou. A dál už jen volná zábava, kytary nepřestávají hrát až do nedělního odjezdu.

Poslední den letos pro mě začal Rosou na kolejích v podání našeho Standy. Vnímala jsem ji v polospánku ze stanu.

„Kantýna, kafe!“ - tak jo, už se batolím. Po dvou hodinách odpočinku spěchám vařit kafe a česnečku k snídani. Zbylý guláš bude ohřátý rychle, každý si může vybrat, na co má chuť. Dojídají se poslední porce, dopíjí poslední sud piva a začínáme balit a uklízet. Po poledni se naši hosté loučí, sedají do aut a jedou domů.

Letošní memoriál byl pro mě jiný. Odešla naše skvělá Stáňa. I teď, když jsem se snažila napsat těchto pár řádků to stále bolí. Vzpomínali jsme, zahráli a zazpívali a - rozloučili jsme se. Této akce se účastním s přestávkami od roku 1982 a moc dobře vím, že sem patří i smutek.

Každý, jehož jméno je vyryto na měděné destičce, nám něco předal, ať už to jsou znalosti historie, přírody, nějaký um, radost z maličkostí, písničky či dobrá rada.

Každý, jehož jméno je vyryto na měděné destičce, byl náš kamarád.

Každý, jehož jméno je vyryto na měděné destičce, se nám také vryl do srdce.

Brodinová Petra

 

 
 

Memoriál srpen 2016 - 38. ročník

 
Jako každý rok, i letos jsme se sešli na Turistické louce v osadě Kopec, abychom si zavzpomínali na naše kamarády. Přijeli přátelé ze Slaného, skvělí muzikanti, a přivezli s sebou i své rodiny. Celkem se nás sešlo cca 80. V pátek se rozbalily stany, kytary a ostatní nástroje, připravila se kantýna, ihned zprovoznila a  večer se sedělo u táboráku. Hrálo se bez přestávky až do sobotního rána.. Po snídani se vydala skupina turistů na výlet, mezi tím jsme jim ve stánku chystali guláš, koláče, kávu, pivčo a další dobroty. Uplynula poobědní siesta a všichni jsme se pustili do našeho  "srandamače". Balónky, šipky i kufr lítaly po louce, všichni jsme se prima bavili. A byla tady odměna - naše tombola.. Každý si za své sportovní výkony vybral to, co se mu nejvíce líbilo.. 
Nejlepší muzikanti zahráli vzpomínkovou písničku, kamarády jsme uctili minutou ticha a krátkým proslovem našeho předsedy - Vendy Provazníka. Zavzpomínali jsme si na všechny, kteří tu s námi již nejsou a veselé příhody, jichž se účastnili, pomalu přešly ve volnou zábavu... Rozezněly se kytary, basa, mandolína a hlasy našich přátel ze Slaného, ke kterým jsme se přidaly... Než jsme se nadáli, byla tu neděle a začínalo se balit.. Tak rychle dopít sud s pivem, dojíst koláče, guláš.. a domů.. Tak zase za rok..... AHOOJ..!!
 
 

Memoriál srpen 2015 - 37. ročník

 
Kája napsala do časopisu Bezevšeho:
 

 Každý rok se třetí srpnový víkend koná v Brtníkách na turistické louce Memoriál. 

A co to vlastně je? Je to třídenní akce rumburských turistů a zvaných hostů, 

kde vzpomínáme na kamarády, kteří již s námi nejsou. Letos jsme se takto sešli již

na 36. ročníku.

  Večery trávíme u táborového ohně, kde hrajeme trampské písničky s kapelou 

Humus ze Slaného. V sobotu se jde na krátký poučný výlet po CHKO česko-saské 

švýcarsko. Následuje „srandamač“ - hod kufrem do dálky, šipky, tref kance tenisákem 

atd. Po vyhlášení výsledků si každý vybere svou výhru. Odpoledne se sejdeme 

kolem táborového ohně, nejlepší muzikanti a zpěváci hrají a zpívají vzpomínkovou 

píseň a držíme minutu ticha. Je to na památku našich kamarádů. Do večera se 

vypráví veselé příhody a pomalu vše přejde do volné zábavy, samozřejmě opět s 

hudbou a zpěvem.. A komu se chce spát, jen lehne do stanu a usíná za zvuku 

kytar, basy, mandolíny, banja atd. za kterého se také budí. Sejde se zde tolik 

muzikantů, že se nepřestává hrát až do nedělního odjezdu.

  Je to velice hezký víkend prožitý s přáteli na konci civilizace, bez televize, internetu a 

mobilních telefonů. Je to víkend plný zážitků,  legrace i pohody, zajímavých setkání a 

inspirací. Je to víkend, na který se každoročně celá naše rodina těší.

 

Kája Brodinová

více foto zde: kctrumburk.rajce.idnes.cz/memorial_srpen_2015/