Narodil se 2.9.1926 v Náchodě. Po válce přišel jako mladý muž do pohraničního Rumburku, malého města ve Šluknovském výběžku na severu Čech, aby tu našel svůj nový domov.
Přírodu miloval už v dětství. Od mládí, nejdříve jako svobodný muž, později se svou ženou a dětmi, podnikal výlety a putování po celém tehdejším Československu. Pracoval v podniku Bytex a pro jeho zaměstnance uspořádal ve svém volném čase nespočet nádherných poznávacích zájezdů.
Do organizované turistiky - rumburského turistického oddílu - vstoupil až v roce 1985. Byl především aktivním a nadšeným pěším turistou, ale věnoval se i lyžařské turistice a cykloturistice, v pozdějším věku se zúčastnil i mnoha vodáckých sjezdů řek.
O co později do organizované turistiky vstoupil, o to vášnivěji a intenzivněji začal ve prospěch organizované turistiky pracovat.
Nebyl nikdy ve vedení turistického oddílu, oficiální funkci zastával pouze čtyři roky jako člen revizní komise ústředního výboru KČT v Praze. Ale to, co dokázal pro turistiku udělat, je důkazem, že práce řadového člena turistického klubu může být velmi významná, hodnotná a záslužná. Za své zásluhy v oboru turistiky obdržel veřejné uznání za prospěšnou činnost KČT, diplom III. stupně a později diplom II. stupně s medailí.
Mezi nejvýznamnější aktivity Zdeňka Škody patří úsilí o zpřístupnění téměř zapomenutých pramenů říčky Mandavy, která protéká městem Rumburk. Pustil se do něho spolu se členy rumburského oddílu v roce 1997. Provedl nejdříve se dvěma dalšími turisty průzkum těchto pramenů, výsledky průzkumu byly následně odborně konfrontovány se starými německými mapami i mapami současnými, a poté byly oficiálně zaneseny do turistických map včetně značené odbočky. Podílel se spolu s rumburskými turisty na úpravě okolí pramenů, jejich svedení do vyzděné studánky, výstavbě dřevěného altánu, instalaci stolků a laviček, prosekání dřevin…
O několik roků dříve, v roce 1993, pořádal KČT Rumburk Jarní sraz turistů Labsko-lužické oblasti. Sraz se konal pod zdevastovanou a nepřístupnou Augustovou rozhlednou na Dýmníku, blížilo se sté výročí postavení rozhledny a Zdeněk Škoda přišel s iniciativou pokusit se získat finanční prostředky na opravu rozhledny. Spolu s rumburskými turisty zorganizoval sbírku na opravu, umisťoval kasičky a plakáty žádající občany města o příspěvek, oslovoval podniky, organizace, soukromníky… Této iniciativě vyšlo vstříc také vedení města a tak se rozhlednu nakonec opravit podařilo – v roce 1995 byla Augustova rozhledna na Dýmníku slavnostně otevřena.
Již zmíněný rok 1993 byl pro Zdeňka Škodu rokem, kdy začal uvádět v život také další svou myšlenku – začal usilovat o otevření turistického hraničního přechodu v bývalé Zadní Doubici v oblasti Česko-Saského Švýcarska. Obracel se jménem Klubu českých turistů Rumburk na všechny možné úřady, zpočátku neúspěšně. Svoji snahu však nevzdával, napsal článek do Rumburských novin, oslovil všechny starosty okolních měst – Varnsdorfu, Rumburku, Šluknova, Jiříkova, Krásné Lípy, Mikulášovic - a také ministerstvo vnitra, odbor státních hranic, i pana ministra Stráského, který byl v té době současně místopředsedou KČT na ústředí v Praze. Po třech letech jednání všech zúčastněných stran byl 1. 10. 1996 hraniční přechod pro turisty Zadní Doubice – Hinterhermsdorf v Česko-Saském Švýcarsku slavnostně otevřen.
Nelze nepřipomenout další ze záslužných počinů Zdeňka Škody, nápad, který se zdárně podařilo zrealizovat – odkoupení louky v osadě Kopec na okraji NP České Švýcarsko, kterou měli turisté již několik let v pronájmu. Pro svůj nápad získal členy
svého turistického oddílu a v roce 2003 Klub českých turistů tuto louku zakoupil. Na ní mohl vybudovat turistickou základnu pro různé turistické aktivity, především pak pro konán í Stezky odvahy, významného turistického pochodu, jehož se zúčastňují každoročně stovky dětí a rodičů z celého Šluknovského výběžku.
Pro Stezku odvahy vykonal Zdeněk Škoda také obrovský kus práce, po mnoho let neúnavně oslovoval sponzory a získával finanční prostředky tolik potřebné pro její konání.
Samozřejmě vypomáhal u všech turistických akcí pořádaných rumburským KČT pro veřejnost, nechyběl na žádné brigádě, vymýšlel a vedl mnoho oddílových výletů….
Po celé roky neúnavně propagoval turistiku v tisku i osobně, získával pro ni veřejnost, ukazoval lidem krásy a zajímavosti kraje na severu Čech, kraje Labských pískovců a Lužických hor.
Zdeněk Škoda uměl nadchnout lidi pro své myšlenky a nápady a tyto myšlenky a nápady dokázal svou trpělivou prací vždy dovézt až do konce. Byl družným člověkem, rád zpíval, poseděl u ohýnku, a byl i výborným a citlivým kamarádem, který se nestyděl plakat smutkem či dojetím.
V posledních dvou letech svého života těžce onemocněl. Přesto, dokud mu to zdraví aspoň trochu dovolovalo, vyrážel se svou ženou a dcerou na malé výlety po nejbližším okolí. Později, když skoro nemohl chodit, pokoušel se alespoň o krátké procházky po Rumburku, městě, které měl tolik rád.
Ještě v září 2008, dva dny po svých 82. narozeninách, vyšel naposledy na rozhlednu Dýmník – a o několik měsíců později - 2. 1. 2009 zemřel.
Vladimír Tvrdík - člen cykloturistické komise a propagátor zimního stanování
